Skutečnost, že ptáci, nebo alespoň většina z nich, umí létat, se nám zdá samozřejmá. To by však nebylo možné, kdyby neměli křídla. A jak se jejich křídla vyvinula, to už není tak zřejmé.
Všichni moderní ptáci schopní letu mají specializovanou strukturu křídel zvanou propatagium, bez které by nemohli létat. Evoluční původ této struktury zůstává záhadou, ale nový výzkum naznačuje, že se vyvinula u neptačích dinosaurů. Vědci se domnívají, že to může být chybějící článek v pochopení původu ptačího letu.
Propagium
Při analýze schopnosti ptáků létat bychom měli začít konstrukčním prvkem jejich křídel, bez kterých by nemohli vzlétnout. Je to propatagium neboli prewing membrána. Jak přesně a v jaké fázi vývoje se objevil u ptáků, není přesně známo.
Možná se však vědcům podařilo najít stopu, která tuto záhadu vysvětlí. A mohou k tomu přispět zkamenělé zbytky dinosauřích jezírek. Zajímavé je, že zatímco víme, že moderní ptáci pocházejí ze specifické skupiny dinosaurů (teropodů) a že to částečně vysvětluje některé prvky jejich anatomie, jako je stavba kostí a přítomnost peří, křídla a jejich vzhled jsou tvrdším oříškem pro vědci rozlousknout.
Nyní se podíváme na samotnou prewingovou membránu. Obsahuje sval, který spojuje humerus s předloktím. To umožňuje křídlům pohybovat se způsobem, který umožňuje ptákům létat. Je to také unikátní anatomický prvek, protože ho kromě ptáků nemají žádní jiní obratlovci. U nelétavých ptáků tato membrána jednoduše zmizela. Protože je to tak důležité, vysvětlení, kdy a jak se objevil u ptáků, by nám mělo pomoci zjistit, odkud ptáci získali křídla?
Neptačí dinosauři
Vědci se rozhodli zaměřit svou pozornost na poměrně vzdálené předky ptáků, konkrétně na teropody. Patří k nim např. tyranosauři a velociraptoři. proč oni? Jak víme, měli tlapky, takže kdybychom v nich našli stopy předkřídlové blány, nepochybně by nás to přiblížilo k vyřešení záhady původu křídel u ptáků. Tak jednoduché to však být nemusí. Alespoň ne z hlediska hledání přímých důkazů. Důvod je zde prozaický: jak název napovídá, předkřídlová membrána je vyrobena z měkkých tkání, u kterých nelze očekávat, že by se do dnešních dob zachovaly ve formě zkamenělin v dobrém stavu.
Je tedy nutné hledat nepřímé důkazy. Jednou z cest je podle vědců hledat informace o úhlech kloubů v pažích dinosaurů ve vztahu ke stejným prvkům v křídlech ptáků. Přesněji řečeno, jde zde o to, že u ptáků dotyčná membrána brání úplnému roztažení křídla. Bylo by tedy nutné najít analogické uspořádání v tlapách dinosaurů.
A vědci v této oblasti zaznamenali určitý úspěch. Je možné, že ke vzniku předkřídlové membrány došlo u maniraptorů, jejichž zástupci jsou mj. velociraptory. Kromě toho byly stopy této membrány nalezeny ve zkamenělých zbytcích opeřeného kaudipteryxe a mikroraptorů, kteří měli dokonce křídla. To znamená, že konečně známe dobu, kdy se tento klíčový anatomický prvek začal u dinosaurů formovat. Najít odpověď na otázku, proč se tak vůbec stalo, však bude pro svět vědy ještě větší výzvou.